posjirka
Vytvořené odpovědi
-
Příspěvky
-
přímo pro toto je arduino dělané. Jen pozor na to co to má vlastně dělat. Program je jen tak chytrý jak ojeho tvůrce. Nejdřív si nakresli smyčku jak to má fungovat a zvýrazni si poruchové stavy. Mám pocit že ta kotel mají něco aby se zastavil šroub když se kousne peletka., pro dálkové ovládání start/stop si vymez 2 digitální vstupy na nepotenciálové kontakty a jedno rele na stav poruchy. Hlavně ten princip udělej do detailu a pamatuj že není vhodné použít delay, protože potřebuješ reakce na poruchy a né čekat 14 min aby zareagovala porucha…
přímo pro toto je arduino dělané. Jen pozor na to co to má vlastně dělat. Program je jen tak chytrý jak ojeho tvůrce. Nejdřív si nakresli smyčku jak to má fungovat a zvýrazni si poruchové stavy. Mám pocit že ta kotel mají něco aby se zastavil šroub když se kousne peletka., pro dálkové ovládání start/stop si vymez 2 digitální vstupy na nepotenciálové kontakty a jedno rele na stav poruchy. Hlavě ten princip udělej do detailu a pamatuj že není vhodné použít delay, protože potřebuješ reakce na poruchy a né čekat 14 min aby zareagovala porucha…
navrhoval bych toto řešení. Snad je to dostatečně popsáno. Odzkoušel jsem to na simulátoru a mělo by to fungovat:
const int plus = 11; //tlačítko plus proti zemi const int minus = 12; // tlačítko mínus proti zemi int LED[8] = {2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9}; // pole pozice/pinů jednotlivých LED diod int pozice = 0; // pozice rozsvícené LED diody resp. číslo vyvodu v poli int i = 0; // pomocna promenna pro pocitadlo unsigned long lastTime = 0; // strojní čas od posledního stisku tlačítka - libovolneho unsigned long prodleva = 250; // kolik ms nebude reagovat na další stisk tlačítka void setup() { pinMode(plus, INPUT_PULLUP); // nastav jako vstup a aktivuj vnitrni pull up odpor pinMode(minus, INPUT_PULLUP); // nastav jako vstup a aktivuj vnitrni pull up odpor pinMode(LED[0], OUTPUT); // nastavení pinu jako výstup pro LED pinMode(LED[1], OUTPUT); // nastavení pinu jako výstup pro LED pinMode(LED[2], OUTPUT); // nastavení pinu jako výstup pro LED pinMode(LED[3], OUTPUT); // nastavení pinu jako výstup pro LED pinMode(LED[4], OUTPUT); // nastavení pinu jako výstup pro LED pinMode(LED[5], OUTPUT); // nastavení pinu jako výstup pro LED pinMode(LED[6], OUTPUT); // nastavení pinu jako výstup pro LED pinMode(LED[7], OUTPUT); // nastavení pinu jako výstup pro LED pozice = 0; // prvotni nastaveni pozice rozsvicene LED diody } void loop() { for (i=0; i <= 7; i++){ // smyčka která projede všech 8 pozic pole LED diod if (i == pozice) { digitalWrite(LED[i], HIGH); // když je i rovno pozici tak rozsvit LED diodu } else { digitalWrite(LED[i], LOW); // jinak zhasni LED diodu } } if(lastTime + prodleva < millis()) { // když aktuální strojový čas mínus prodleva je větší než čas posledního stisku tlačítka ... if(digitalRead(minus) == LOW) { // když je stisknuto tlačítko minus if (pozice > 0) { // a pozice je větší než 0 pozice --; // odečti z pozice číslo 1 lastTime = millis(); // zaznamenej aktuální strojový čas } } if(digitalRead(plus) == LOW) { // když je stisknuto tlačítko plus if (pozice < 7) { // a pozice je větší než 0 pozice ++; // přičti z pozice číslo 1 lastTime = millis(); // zaznamenej aktuální strojový čas } } } }pro „pepa48“ ten kod od Zbyškanení úplný a při zkopírování do Arduino IDE ti nepůjde. Šlo o ideové řešení … .
hezké řešení. mě ale v takto ultrakrátkých smyčkách občas zahaprovalo (zákmity na tlačítku) a načetlo třeba 2-3 pozice navíc. Od té doby jsem přešel na časové prodlevy mezi stisky tlačítka. Variantou je ještě paralelní kapacita na tlačítko pro kompenzaci zákmitů.
Tady je otázka kde je problém. Opravdu zvláštní je, že to FAKT MUSÍM PSÁT V KAŽDÉM DOTAZU. BEZ KODU TI NIKDO NEPOMŮŽE.
To že ti problikává barva nemusí být ovladači. Pokud si rozběhl paint tak ovladače jsou v pořádku. Spší když máš knihovnu nastavenou defaultně pro Arduino MEGA tak ho musíš upravit pro UNO, protože pravděpodobně bude používat ty pinu navíc co jsou v 2 řadém kontektoru napravo. Proto se nemusí nastavovat jaký pin co dělá. Pravděpodobně sisi popletl čísla analogových vstupů. Proto ti nejde kalibrace.
S tím blikáním si myslím, že jsi dal do smyčky LOOP neustálé překreslování LCD a proto ti pod vrchní barvou problikává pozadí.Jak jsem psal na začátku … BEZ KODU TO NEJDE.
omlouvat se nemusíš, jsme jen lidi. Na nefunkčnost můžeme zkusit tradiční postup:
1, překotroluj zapojení, případně rozeber a znovu postav (studeňáky, vypadlý drát,..)
2, vyzkoušej jednoduchý program, který ti LED diodou bude signalizovat jaký je stav na tom pinu// kontrola stavu pinu // by JP 2016 // na vystup s LED diodou zapisuje stav z kontrolovaného pinu int kontrolovanyPin = 8; // sem dej 49slo pinu, ktery potřebuješ ověřit int LED = 13; // pin s LED diodou - pou6ij tu na desce void setup() { pinMode(kontrolovanyPin, INPUT); // nastaven9 pinu najako vstup pinMode(LED, OUTPUT); // nasteven9 pinu 13 na vystup - LED dioda na desce } void loop() { digitalWrite(LED, digitalRead(kontrolovanyPin)); // zapis na pins S LED diodaou stav kontrolovaneho vstupu }3, zlus jiné čidlo nebo jiný pin (jedno je možná špatné)
chlape obávám se , že tvuj popis nené až tak úplný. Ty jsi totoiž neodpojil pin z DS18B20, ale opojil si zároveň i Pull-up odpor že? To ti totiž udělá přesně to co popisuješ. Celá věda s vyhodonocením chyby na DS18B20 je ta že, když odpojiž pin Arduina od všeho vypíše ti 0,00 st.C. je to proto, že mu nepřijde ani 1 bit log.1.
kaž připojíš čidlo správně máš tam pemanentně log.1 a čidlo přes otevřený kolektor přizemńuje celou linku (log.0) počet log.0/log.1 ti vlastně dává výslednou teplotu. To je vpříkald kladných teplot. Záporné teploty fungují tak, že čidlo zvládne max. 126 st.C a cokoliv je nad je vlastně záporná teplota. Takže data 130 st.C = skutečně -4st.C. To vše končí v -127stC což je úplně mimo roszah čidla (max. -50st.C) a to je vlastně ona hláška „Error“. Když necháš pull-up odpor připojený bez čidla, dostane arduino samé log.1 takže b11111111 což v překladu do dec.soustavy = 255 a při převodu do zápodných hodnot = -127st.C.To jsem se rozepsal. No ve výsledku: odpoji čidlo ale pull-up odpor tam nech a vše bude v pořádku.
1. obávám se , že takto ti nikdo nepomůže.
Je zvláštní , že to musím psát v každém vlákně, ale BEZ KODU TO PROSTĚ NEJDE.
dej sem kod a můžeme ti poradit jak třeba ušetřit pár bytů.
Ani ti pak nemůžeme poradit co ti nefunguje když nevíme CO VLASTNĚ DĚLÁŠ.
Ušetření místa v SRAM se dá obecně docílit tím, že např:
– nahradíš neměnné promenné (číslo pinu ledky apod) za konstanty
– né všechny proměnné budou tyu integer ale máme třeba boolean, byte atd.
záměnnou integer za byte ušetříš 1 byte (samozřejmě pokud potřebuješ hodnoty 0-255).
– použitím funkcí a metod nemusíš některé kusy programu opakovat.2.Výsledný kod v assembleru najdeš tak, že si nastavíš:
File – Preferences – Show verbose output during zatrhneš compilation.
Tím se ti bude vypisovat průběh kompilace. Když se podíváš do výpisu tak jsou tam soubory *.eep a *.elf to jsou ty co hledáš.Tady vidím problém … jak mu řeknu, že jdu ze „2“ na „3“ a né na „1“, když je to ten samý směr?
N 2 4
\ / \ / \
1 3 5tak jednoduše to asi nepůjde. Napadají mě 2 varianty:
1, je třeba ještě dodatečná informace o směru (3-tí kontakt)
2, využít jiného způsobu třebas i nepřímého měření jako třeba měření otáček motoru vs otáčky kola a podel poměru +/- vypočítat jaký byl použit převod. Ovšem fungovalo by to pouze za jízdy. Nevím motory a převodovky jsou pro mě věcí neznámou. Jsem spíš na elektro…Takže jestli to chápu dobře:
pojmenujemme si LED diody od „0“ kdy „0“ = N, „1“ = 1, … „5“ = 5
Po startu se rozsvítí LED0 a níž to nepůjde
tlačítky „+“ a „-“ chceš posouvat LED nahoru/dolu až po LED5.
Ta bude poslední a dál to nepůjde.
Chápu to dobře?Je třeba si ještě uvědomit, že reakce na stisk tlačítka nemusí být ta správná cesta.
Na tlačítku jsou při stisku zákmity a může se stát, že při stisku může tlačítko „vygenerovat“ řadu impulzů.
Řesší se to time-out-em, kdy po stisku mikročip nereaguje po nastavenou dobu a pak zase čeká.
Je třeba citlivě a z rozmyslem nastavit pak tento čas, protože při rychlém přepnutí nebude reagovat.Předpokládám, že :
G je GND neboli zem
+ je kladný potenciál napájecího napětí (v tomto případe asi 3,3V)
S je zkratka pro signal.Stačilo by si vzít multimetr a bylo by jasno …
ale jde to . pouze sdílejí stejný časovač TIMMER 0, použij pro servo knihovnu využívající TIMMER 1 : https://playground.arduino.cc/ComponentLib/Servotimer1
Proč jsou tam 3 arduina je vcelku jasné. 1 vysílací, 1 přijímací a 1 pro řízení serva.
Ono servo má tu vlastnost, že reaguje na šírku pulzu s frekvencí cca 50Hz, tj 20ms.
Když po 433MHz pošleš informace o identifikaci, uhel 3 serv a ukončovací sekvenci tak ti to může klidně trvat 10ms. To už ti rozhodí funkci časovače pro ovládání serva.
Jde so udělat, jen je třeba si v klidu rozmyslet funkci, načasování a nepoužívat na všechno knihovny …to je určitě super přístup i řešení. Spínání pomocí arduina není až tak problém a jen si koupíš zásuvku spínanou na 433MHz (cca 150-200kč) + vysílač (cca 25-50kč) a pak použiješ knihovnu RC switch.
https://github.com/sui77/rc-switchjednoduché, dá se s tím kouzlit ve stylu, měření výšky hladiny v jezírku, časové spínání (nebo přes internet) atd.
Jestli se chceš pustit do něčeho co má smysl postupuj po malých krůčcích a postupně to skládej. Vždy si dej takový úkol na kterém víš co děláš nebo jak má dopadnout a pak zjistíš že je to vlastně vcelku jednouché …. nu hodně štěstí a bastlení zdar
